Trocha historie

Historie hazardu sahá stovky tisíc let zpět. Během archeologických vykopávek vědci objevili prototypy kostek vytvořené před naším letopočtem. Předpokládá se, že zpočátku byly tyto atributy potřebné pro magické rituály a věštění, a teprve poté se staly součástí hazardní zábavy.

V dobách starověkého Řecka a starověkého Říma vznikla masová kultura hazardu. V 6. století př. n. l. vznikl Cirkus – instituce, kde mohli hosté hrát kostky, sázet, vydělávat sázky.

Starověká Čína a Indie přispěly k rozvoji hazardu. To lze posoudit podle Rigvédy – sbírky náboženských hymnů, pravidel a textů. Pojednává o kostkách a dalších podobných kratochvílích. Od té doby se hazardní hry staly celým průmyslem. V každém koutě světa bylo místo, kde si zapálený hráč mohl vsadit a získat velkou výhru.

Další etapa vývoje kasina začala v renesanci. V Itálii si podniky nabízející karetní hry začaly získávat neuvěřitelnou oblibu. Právě v Benátkách bylo v polovině 17. století otevřeno první legální kasino. Jmenovalo se to Il Ridotto.

Zde, v Itálii, se vžil termín „casino“. V překladu z italštiny toto slovo znamená „malý dům“. Tento název je vysvětlen skutečností, že první hazardní hry byly otevřeny v soukromých domech. Často kromě hazardu bavila veřejnost i hudba, tanec, jídlo a pití.

Předpokládá se, že Il Ridotto byl otevřen pro zábavu lidí během benátského karnevalu. Do této instituce mohli přijít pouze urození, bohatí lidé, kteří byli schopni sázet na obrovské sumy. Kasino mělo přísný dress code a určitá pravidla chování. Stát z existence Il Ridotto těžil, protože jeho majitelé platili vysoké daně. Ale postupem času se instituce stále zavřela. Rozhodující roli v této věci sehrála církev, která se k zábavám tohoto druhu vyjádřila odmítavě. V důsledku toho stát přijal zákony zakazující provozování jakéhokoli druhu hazardních her.

Přes odsouzení ze strany církve a také zákazy úřadů se kasina začala neuvěřitelnou rychlostí šířit mimo Itálii.

Ve druhé polovině 18. století bylo ve Francii otevřeno první kasino. Ministr Giulio Mazarin tak plánoval doplnit státní pokladnu prostřednictvím nových daňových příjmů. Francouzi si zamilovali hazardní zábavu, zejména ruletu, což byla novinka, která v tomto kasinu dosud nebyla k vidění.

Ale nejen ve Francii a Itálii byla taková zařízení otevřena. Postupně byla otevřena kasina po celé Evropě. Mohli sem přijít bohatí lidé, kteří by mohli udělat značné sázky. Vzhledem k popularitě hazardních her byl výherní fond dostatečně velký, aby přilákal stále více návštěvníků.

Rozkvět evropského kasina nastal v 19. století. Nyní to nebyly malé sály v soukromých domech bohatých lidí, ale obrovské místnosti s luxusními interiéry a bezvadnou obsluhou. Scházela se zde smetánka nejen k tomu, aby se sešla u hazardního stolu, ale také komunikovala s přáteli a probírala palčivá politická témata. Ti, kteří preferovali hry o velké peníze, byli pozváni do oddělených místností, kde se pořádaly večírky pro elitu. I přes obrovskou oblibu mezi bohatými občany však byla koncem 19. století většina kasin uzavřena. Stalo se tak v důsledku zavádění změn legislativy. Jediným místem, kde jste si ještě mohli odpočinout u své oblíbené hry, bylo Monte Carlo. Je správním územím Monackého knížectví. Neexistovaly žádné zákazy kasin.

Co se týče Spojených států amerických, i zde se rozvinul hazardní byznys. Pravda, ne tak rychle jako v Evropě. Získané zkušenosti však postupem času umožnily vytvořit ve Spojených státech neoficiální světové hlavní město hazardu – Las Vegas. Toto je místo, kde se dnes nachází mnoho nepřetržitých kasin a dalších zábavních zařízení. Jsou zde restaurace, hotely, muzea, obchodní centra, sportovní arény, umělecké galerie, výstavní síně. Na koncertních místech vystupují umělci světové úrovně.

Macao je moderní asijské hlavní město hazardu. Někdy se tomuto městu říká „východní“ Las Vegas. Jsou zde desítky kasin.